A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Severní Korea - Cestopisy

Severní Korea

Poznávací zájezd do KLDR, který jsme absolvovali na jaře roku 2007 s mým přítelem.

Severní Korea

Severní Korea - cestu do neznáma jsme absolvovali s CK ESO travel v květnu 2007. 26.4. - 6. 5. 2007

Zdeněk si přál navštívit KLDR už dávno. Bohužel první zájezd s Asia tour se neuskutečnil, ale na veletrhu cestovního ruchu jsme narazili na CK ESO Travel, která do KLDR pořádala zájezd. Do posledního okamžiku nebylo úplně jisté, že se zájezd uskuteční, jelikož ze strany severokorejské cestovní kanceláře panovaly dosti přísné podmínky. Spolu s námi se zájezdu zúčastnilo i pár novinářů. Zájezd bylo vhodné zkombinovat s Malým okruhem Čínou, ale my jsme již toto absolvovali, takže jsme s průvodcem letěli do Pekingu sami pravidelnou linkou přes Paříž. Zájezd jsme měli ještě individuálně prodloužený a vracet jsme se měli ze Šanghaje, k ostatním jsme se přidali až v Pekingu. Let do Pekingu byl díky Air France naprosto vynikající. Do Paříze jsme z Prahy dorazili za cca. 1 hodinu, následoval složitý přestup na další let. Letadlo, kterým jsme do Pekingu letěli byl moderní Airbus s vestavěným počítačem a obrazovkou v každém sedladle.

V Pekingu jsme ubytování v hotelu, ve kterém jsme bydleli i při naší minulé návštěvě. Což byla výhoda, protože jsme hned vyrazili do víru města sami. Druhý den ráno jsme měli volný den, po domluvě jsme ostatními a průvodcem vyrazili do Zakázaného města. V 15.30 jsme odjeli autobusem na hlavní nádraží, odkud nám odjížděl v 17.30 vlak do Pchjongjangu přes hraniční přechod Dangdong. Čeká nás 24 hodinová cesta lůžkovým vlakem. Na hranicích nás čeká důkladná prohlídka čínských i korejských celníků, čínští celníci nám dokonce měří teplotu. Naopak korejské zajímá hlavně obsah našich zavazadel. V Dangdongu máme asi 3 hodinovou zastávku, objevujeme místní obchůdek s velmi omezenou nabídkou. Kupujeme banány a „pravou“ čínskou polívku, kterou si hned ve vlaku uvaříme, protože v každém kupé je k dispozici samovar. Z původních 13 vagonů zůstávají do Pchjongjangu jen dva. Oba vagony jsou skoro plné, ovšem i přesto přistupují další lidé s obrovským množstvím krabic, tašek a podobné bagáže. K nám do kupé takhle přistoupila sympatická asi 40ti letá paní. I přesto, že neuměla anglicky jsme celou cestu komunikovali. Pochopili jsme, že cestuje za manželem, který v KLDR pracuje. Pochlubila se nám fotkami svojí rodiny i fotkami z Korejské spartakiády, které říkají Arirank. Naše nová známá nám dokonce nabízí vlastní oběd, o který se se mnou rozdělila. Kluci včetně Zdeňka se celou cestu věnovali pozorovnáním a hlavně focením vlaků a nádraží. Nejsilnější zážitek cesty vlakem nám připadal most mezi Čínou a KLDR. Vlakový most, po kterém jsme jeli byl v pořádku, ale silniční most uprostřed řeky končí. Neuvěřitelný je pohled na kolotoč hned za řekou v parku. Z dálky vypadá jako klasický kolotoč, ale místo labutí a autíček, které známe u nás, mají v Koreji zmenšené repliky raket, ve kterých sedí děti. Na další zastávce přistupují už místní severokorejci mířící do hlavního města. Zastavujeme asi na hodinu, naše spolucestující nás zavádí do nádražního obchůdku, kde je i obstojné WC. Nemůžeme uvěřit co všechno může obsahovat podobiznu velkého vůdce. Okamžitě kupujeme první suvenýry, odznáčky a pohledy. Kolem osmé hodiny konečně vystupujeme na hlavním a zřejmě jediném nádraží v Pchjongangu, kde nás očekávají naši 2 průvodci, z nichž jeden umí celkem dobře česky. Po mírném zmatku, kdy se proplétáme mezi vystupujícími se dostáváme před nádraží, kde nás čeká autobus. Naši průvodci nás nadšeně vítají a omlouvají se za zpoždění vlaku (cca. 6ti hodinové). Jako omluvu nám zaříili projížďku nočním městem se zastávkou na náměstí Kim Ir-sena. Našim průvodcům připadala 10 minutová zastávka dostačující, což jsme si nemysleli a snažili se naší noční zastávku prodloužit o procházku celým náměstím. Od této chvíle bylo jasné, že to s námi průvodci nebudou mít jednoduché :-) Následovala cesta na hotel, jediný hotel pro turisty v Pchjongjangu. Jednalo se o 47 patrovou budovu, na jejímž nejvyšším patře byla otáčivá restaurace. Už v recepci hotelu nás uchvátilo megalomanství. Obrovské několikametrové obrazy i umělý vodopád nám vzaly dech. I přesto, že jsme se do hotelu dostali po desáté hodině nás čekala večeře ve formě švédských stolů.

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0127563

Severní Korea

13.08.2008
Komentáře
0
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@